|
|
Studium významu a mechanismů zapojení získané imunity při nádorové imunoterapii založené na synergii agonistů TLR a ligandů stimulujících fagocytózu
VENHAUEROVÁ, Anna
Tématem této diplomové práce je analýza zapojení získané imunity v průběhu protinádorové MBTA imunoterapie, která je založena na synergii mezi TLR agonisty, agonistickou protilátkou anti-CD40 a fagocytózu stimulujícími ligandy, které jsou na povrch nádorových buněk ukotveny biokompatibilní kotvou BAM. Tato imunoterapie byla testována na pankreatickém adenokarcinomu Panc02. Cílem této práce byla analýza nádorové infiltrace buňkami imunitního systému během terapie, následně bylo studováno zapojení adaptivní imunity na imunodeficientních myších. Poslední část práce byla věnována inhibitoru survivinu YM155, betaglukanům a anti-TGF, jakožto vhodným kandidátům pro zesílení imunoterapeutických účinků stávající MBTA terapie.
|
|
|
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Urbanová, Linda
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk...
|
|
|
Adoptivní transfer tumor-specifických lymfocytů v imunoterapii nádorových onemocnění
Vávrová, Kateřina ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů na rakovinu v Evropě a USA. V kontextu dosavadních preklinických experimentů a klinických studií existují předpoklady pro úspěšné uplatnění imunoterapie v jeho léčbě. Slibných výsledků je dosaženo převážně kombinací různých léčebných modalit, kdy dochází k jejich synergickému protinádorovému působení. Jednou z možností je využití protinádorových vakcín a adoptivního T buněčného transferu. Téma této dizertační práce navazuje na dlouhodobý výzkumný program pracoviště kandidátky v oblasti protinádorové imunoterapie. Obecná část dizertační práce podává základní přehled o mechanismech protinádorové imunity a o roli jednotlivých složek imunitního systému při jejím zajištění. Další části se věnují současným imunoterapeutickým přístupům s důrazem na metodu adoptivního T buněčného transferu a jejího uplatnění v léčbě karcinomu prostaty. Ve vlastní výzkumné části předkládá vypracovaný experimentální protokol pro adoptivní transfer tumor specifických T lymfocytů, a dále protokol zabývající se ex vivo obohacením buněčných populací o peptid-specifické T lymfocyty u pacientů s karcinomem prostaty. V rámci našeho výzkumu uvádíme též výsledky klinické studie, která si kladla za cíl ověřit biologickou bezpečnost, schopnost indukce imunitní protinádorové...
|
|
|
Terapeutické využití dendritických buněk
Svobodová, Hana
Dendritické buňky (DC) patří mezi nejúčinnější antigen prezentující buňky. Jsou schopné rozeznat přítomnost antigenu a zajistit přenos dané informace do lymfatických uzlin, kde jsou důsledkem těchto mechanismů stimulovány T lymfocyty. Nezralé DC po setkání s antigenem začnou dozrávat, putovat k lymfatickým uzlinám a dalším sekundárním lymfatickým orgánům a měnit se z antigen vázajících buněk na účinné antigen prezentující buňky. Jsou také klíčové pro regulaci imunitní odpovědi, která ovlivňuje proces diferenciace T lymfocytů směrem k Th1 nebo Th2 odpovědi. Kultivace DC in vitro umožňuje manipulovat s těmito buňkami a objevovat tak nové terapie pro kontrolu lidských chorob. Jejich specifické vlastnosti mají velký potenciál využití nejen v protinádorové terapii, ale i v léčbě infekčních, autoimunitních a alergických onemocnění. Zejména indukce CD8+ T buněk prostřednictvím aktivace imunitního systému může přispět k inhibici růstu nádoru a zvýšení přežití pacientů. Povzbudivé výsledky byly zaznamenány také použitím nezralých DC v transplantologii.
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Urbanová, Linda
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk...
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Kobosilová, Linda ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk a...
|
|
|
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
|
|
|
Protinádorová imunoterapie založená na instalaci manózy na povrch nádorových buněk
MAIEROVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo najít optimální terapii založenou na kombinaci membránově vázaných fagocytárních ligandů (manóza(G)5-(K)10-STE, manan-BAM, manan-SMCC) s LPS (ligand signálních receptorů) pro léčbu myšího melanomu B16-F10. Směs manan-BAM s LPS podávaná v pulzním režimu se ukázala být nejefektivnější, projevila se vysokou redukcí nádorového růstu a statisticky významným prodloužením doby přežití.
|
host ::
RSS.